Kadaňská městská a vinařská delegace se zúčastnila oslav 30. výročí existence Vinařského cechu v belgickém městě Halle. V pátek v podvečer se nám dostalo srdečného přivítání v cechovním sklípku v předměstské čtvrti Hondzocht. Freddy Vanzeenbroeck nás zasvěceně provedl po sklípku a vysvětlil nám proceduru vzniku všech ovocných vín, která cech produkuje. Čistá vína z révy nevyrábějí, protože hroznům se na severu Evropy nevede tak dobře jako na jihu, a tak révu přidávají k různým dalším druhům ovoce. 90% vín je ale čistě z ostatních druhů ovoce.  Ochutnali jsme tak víno např. z hrušek, jablek, třešní, rybízu, malin ad., většinou v různém poměru před kvašením namíchaných.

Večeři a oběd následující den jsme měli ve školní budově, v níž dělá ředitele Dirk Hoornaert. Podle jeho receptury také vinařský cech vyrábí i své kvašené pivo. Belgické pivo je všeobecně silnější a hutnější než české a mnohdy rovněž s ovocnou příchutí. Dirk pracoval i pro některé školy v Kongu (bývalé belgické kolonii), kde přišel i na svůj poslední nápad – ananasové víno.

Noclehy byly pro naše dvě skupiny zajištěny v rodinách, my jsme spali u Christiana Denayera a Jenne Lucas, kteří byli již několikrát v Kadani, protože Jenne v Halle organizuje mezinárodní výtvarné výstavy, druhá skupina u Freddyho a Annie Detobel-Hoornnaert.  Měli jsme tak šanci povídat si do pozdních nočních hodin o různých aspektech života u nich a u nás, o shodách a rozdílech, o zkušenostech a v neposlední řadě i poznat praktickou stránku života v našem partnerském městě.

Každý z místních vinařů má i svůj vlastní sklípek, kde experimentuje s různými druhy ovoce a kvašení. I náš pan domácí, samotný předseda  Vinařského cechu Christian Denayer nás vzal do toho svého a dal nám ochutnat ze svých zásob jak vína mladá, tak i vína z osobního zlatého fondu. Jeho partnerka Jenne Lucas, která pochází z umělecké rodiny, nás zase zasvěcovala do kulturního života města a jeho duchovního odkazu. Spolu nás provedli v sobotu ráno po městě, v němž nás zaujala především bazilika sv. Martina se sochou černé madony, kvůli níž se kostel stal významným poutním místem, podobně jako kadaňský klášter sv. 14 Pomocníků. Zajímavým kulturním prvkem je i postavička Vaantjesboer, jejíž soška je na místním Dobytčím trhu. Při různých příležitostech, oslavách a jubileích se obléká do stylových kostýmů. Ochrannou ruku nad místní postavičkou drží zvláštní Bratrstvo (Confrérie van de Vaantjesboer), které dohlíží i na převlékání do kostýmů, jejichž sbírku rovněž vlastní. Bylo by jistě zajímavé, pokud nám to Bratrstvo povolí, vytvořit i jeden kadaňský kostým, který by se třeba oblékal při různých jubileích našeho městského partnerství, které letos oslavilo 5 let.

Samotné oslavy 30. výročí Vinařského cechu začaly v 11h. průvodem z městského parku centrem města právě na Dobytčí trh, kde byl i za pomoci člena naší delegace, Miroslava Jancáka, který se pro tu příležitost oblékl do kadaňského vinařského kroje, Vaantjesboer oblečen do tradičního kroje příslušníců místního cechu, kteří si říkají gázové vína. Kroj sestává z bílé košile, vínové zástěry a černého motýlka. Zmrzlého kolegu jsme pak rozmrazovali v místním řeznictví, kde prý pracují rodiče místního starosty. Řeznictví je mnohem starší řemeslo v Halle a soudě podle toho, co nám o sobě prozradili, a rovněž podle ztracených prstů, dobrá polovina vinařů se rekrutovala z řeznického cechu. To se jistě hodí při výrobě uzenin, kterou se vinařský cech rovněž zabývá (zde totiž do klobás přidávají opravdu víno, a tak jsou jejich „vinné klobásy“ odvozeny od slova „víno“, na rozdíl od našich, které jsou od slova „vinout“).

Po obědě byl krátký rozchod, během něhož jsme se prošli po městě, abychom mimo jiné zjistili, že paní prodavačka v jednom ze zdejších hračkářství je Češka z Poděbrad, která se do Halle před 18 lety přivdala. Tou dobou příslušníci cechu připravovali slavnostní ceremonii v prostorném sále jedné ze školních budov. Tam v pět vše začalo překvapením v podobě koncertu vlámské dudácké kapely, školené ve Skotsku. Tomuto exotickému zážitku přihlížel i neméně exotický princ místního karnevalu s princeznou a pážaty, kteří mají poměrně významné místo v místní hierarchii. I proto nás potěšilo, že princ karnevalu zná dobře Čechy, kde byl před dvěma lety na dovolené a že po letošní dovolené v Portugalsku jejich malý syn prohlásil, že příští rok chce zase do České republiky.

 Po koncertě se slova ujal náš přítel, předseda cechu Christian Denayer a vyzval mě, abych pronesl krátkou řeč. Krom poděkování a vyřízení pozdravů od starosty Kadaně jsem si dovolil jen jednu myšlenku, a to tu, že partnerství nezačíná podepsáním nějakého dokumentu, ale až setkáváním lidí z partnerských měst, nicméně ani to není posláním partnerství, nýbrž teprve inspirace, které jedno město čerpá od druhého skrze taková setkání, přináší plody, z nichž může při dobrém kvašení vzniknout dobré víno. Na závěr jsme jako delegace předali dary v podobě kadaňského vína a dvou panen v kadaňském vinařském kroji. Po mně se slova ujal starosta města Halle, který shrnul třicetiletou historii cechu, který začínal s dvanácti členy a během let se rozrostl a získával na prestiži, až dnes tvoří součást kulturního profilu města. Jeden z otců zakladatelů byl po vyslovení díků a vyzvání k řeči dojat až k slzám, takže se jeho projev scvrknul do srdečného „Dank U“, které si získalo všechny přítomné. Největší překvapení, které čekalo na naši delegaci, ovšem přišlo vzápětí. Na provizorní piedestal byl povolán Míra Jancák a zde slavnostně pasován na člena Vinařského cechu. Tato pocta byla pak náležitě oslavena v druhé, delší části večera jak belgickými, tak českými účastníky večírku, který trval zhruba do desáté hodiny večerní, kdy jsme se rozešli do našich belgických domovů.

Tímto ještě jednou děkujeme našim belgickým přátelům za vřelé přijetí a právě za tu inspiraci, které se nám u nich dostalo. Jste zváni na náš Masopust, který proběhne v sobotu 5. března 2011, a samozřejmě i na Císařský den, největší letní slavnost, která připadá na sobotu 27. srpna 2011.

Odkazy na belgické stránky s akcí:
Editiepajot
Nieuwsblad

Fotogalerie